Ve Vlastivědě moravské se píše:

 Krhovice byly původně samostatným vladyckým statkem  o němž  píše roku  1294 Hartlin z Kyrowicz. Toho roku prodal  opatu louckému Šimonovi ves Oblekovice  (Oblusk), což král Václav II.  potvrdil dne 28. 6. 1294.

Dne 16. května 1367 vyznává komtur německých rytířů v Moravském Krumlově Reymbothus, že Frenzlin de Gorwicz založil záduši za spásu duše své nebožky ženy Markéty.

Za století XV. držely Krhovice hrabata z Hardeka. Roku  1446 v pátek přede dnem sv. Tomáše apoštola (16. prosince) kněz Mikuláš, probošt Kunický pohoní hrabí z Hardeka a z Krhovic, že mu drží jeho ves Valteřovice  a desátek vinný v Strachoticích. 

Koncem století XV přešla ves na pány Vajtmilnary z Vajtmile. Roku 1505 loucký opat Jan koupil od Jana z Vajtmile ves a hrad Gurvice se dvěma mlýny a vším příslušenstvím. Jest tedy nesprávné tvrzení Schwoyvo, že ves tato ještě roku 1542 patřila Ladislavovi z Vajtmile a roku 1600 Zikmundovi z Ditrichštejna. Poválce 30-ti leté byly Krhovice příslušenstvím Louky. Měly 23 osedlých, 7 nově osedlých a pět starých pustých domů, 132 míry nově obdělaných  rolí  II. třídy a 3 míry pustých vinic. Usedlíci krhovští však užívali po válce 937 měr polí zpustlé vsi Borotic a valnou část pozemků pusté vsi Mackovic.

Po zrušení kláštera Louky připadly Krhovice spolu s Loukou Moravskému náboženskému fondu, který roku 1827 prodal celý statek vídeňským bankéřům šlechticům Liebenber Kum de Zsittin. Roku 1812, 1829 a 1830 vynaložila obec značné peníze na opravu jezu, hrází a struh, které ženou dva moravské a čtyři rakouské mlýny. Z hrázemi  a struhami měli, jak vrchnosti, tak poddaní mnoho práce. Hráze a strouhy opravovali rukou společnou všechny vrchnosti okolní na jejíchž statcích Dyje způsobila škody.

Název obce je odvozen od osobního jména  Krh. Farou patří Krhovice do Hodonic.

V obci je kaple zasvěcená sv. Bartoloměji. Kaple má mešní licenci, varhany, hlavní a dva poboční oltáře. Zbudovaná byla v letech 1861 až 1862 nákladem 22 tisíc zlatých. Do roku 1895 byla obec bez hřbitova, teprve tohoto roku si občané zřídili nákladem 1 tisíc zlatých hřbitov při silnici ze Znojma do Hrádku na jihovýchodní straně obce.

Obyvatelstvo: rok 1834 byly 104 domy a 564 obyvatel, rok 1890 bylo 102 domů a 654 obyvatel, mezi nimi 4 židé, ostatní  Němci, katolíci. Rok 1900 bylo v obci 648 obyvatel. Rodů, které přes 100 let žijí na těhže gruntech je přes 10. Mezi nimi Jordanův, Kornherrův, Eschingrův, Geppertův a Pihonův.

Nachází se zde samota Nesselmuhle, mlýn, je již na hranicích území strachotického. Roku 1896 zde vykopal Palliardi zbytky koně divuviálního.

Co všichni nevíme -  dění zhruba před 100 lety do roku 1945

      V roce 1900 byl katastr obce rozložen na 508 ha hospodářské půdy, z toho 426 ha polí, 26 ha pastvin, 19 ha zahrad, 18 ha vinic, 15 ha lesů, 4 ha luk. V hospodářství bylo  61 koní, 235 kusů skotu a 69 kusů prasat. V roce 1911 byl založen Konsum a o 13 let později místní Záložna.

      Rok 1929 byl pro obec významný tím, že byla zavedena elektrifikace obce . Před druhou světovou válkou byly Krhovice čistě německá obec.

      V roce 1930 zde žilo 788 německých obyvatel a pouze jeden Čech.Z této doby(první republiky) nebyly zachovány žádné písemnosti. Bylo zjištěno, že byly dány do sběru a písemnosti z doby okupace byly žel, svévolně zničeny.

      Také pamětník z doby  první republiky a druhé světové války žádný není. Jelikož obec byla ryze německá a patřila k Sudetům, až do konce druhé světové války a po válce bylo veškeré německé obyvatelstvo deportováno do Německa. Tito lidé si směli vzít sebou pouze osobní věci, takže veškerý majetek zůstal na místě.

     V roce 1945 začali obec  osídlovat   první Češi. Byly přidělovány domy, sklepy, stodoly, orná půda, vinice, louky, dokonce i elektrické motory.

     Ke dni 17.12.1946 byl proveden odhad veškerého konfiskovaného majetku.Předsedou místní rolnické komise se stal František Kužílek. Tato komise rozdělovala konfiskovaný majetek. Osmi místním rodinám byla komisí navržena podpora v hodnotě osmi až deseti tisíc korun na rekonstrukci usedlosti. Nejvíce však byla poškozena místní škola. Za války,

koncem roku 1944 a začátkem roku 1945 byly ve škole ubytováni vojáci, kteří školu značně zdevastovali.

    Po odchodu vojska  se o místní školu nikdo nestaral a téměř vše co zbylo, bylo ukradeno a zničeno.Místní stavební komisí byla odhadnuta škoda na obecní škole způsobená ubytováním armády a úmyslným zničením při odchodu ve výši 125 tisíc korun. Kromě tohoto objektu neutrpěla obec žádné další vyšší válečné škody.

    1.8.1945 byl jmenován na zdejší školu ředitel Jan Přinosil.Po ukončení nejnutnějších oprav bylo 1.10.1945 zahájeno vyučování s osmdesáti pěti žáky.

Roku 1830 byla postavena nynější školní budova pro jednotřídní vyučování.

O 60 let později byla škola rozšířena na dvojtřídní a byla přistavena nová učírna.

 V této době navštěvovalo školu 109 žáků.

     V roce  1855 vypukla v obci epidemie cholery, která si vyžádala přes 60 obětí.

O 100 let později v roce 1946 byl předsedou Místního národního výboru zvolen František Prčík.

     Téhož roku byla v říjnu zahájena stavba mostu přes řeku Dyji. Celkový rozpočet na tuto stavbu činil 205.230,- Kčs. Na obce Strachotice a Micmanice připadlo 40% nákladů, na obec Krhovice zbytek. V dnešní době již most neexistuje.

    27. listopadu 1946 byl v Uherském Hradišti zakoupen plemenný býk a obecní radou bylo stanoveno skočné za jednu krávu 150,-Kčs. (skočné plemenného kance bylo stanoveno na 200,-Kčs.) Pan Šimon Sovka dostal od obce do opatrování obecní plemeníky a tomu 2 ha. orné půdy  a 2 ha. luk. Za služné 1.500,-Kčs. měsíčně, jako obecní sluha musí opatrovat i obecního kozla. Obec vlastnila také secí stroj za který se při zapůjčení platila částka 30,-Kčs. za den.

     V roce 1947 obec obdržela finanční podporu následkem sucha, kterou rozdělila všem občanům dle výměry pozemku.

   Roku 1949 byl vybudován místní rozhlas, celkem 2,5 km vedení v ceně 113.545,-Kč.  20.000,-Kčs. bylo zaplaceno ihned, 70.000,-Kčs. byla půjčka, a 23 545,-Kčs. bylo vybráno mezi místními občany.                     

O tom ,  jak to bylo v roce 1945 v Krhovicích, poslal do novin příspěvek tehdejší správní komisař obce p. František Veselý.  Správu obce po osvobození převzal Němec –antifašista Fr. Sauer. Starostou byl již před okupací. Při svém nástupu čítala obec 202 čísel domů se 750 obyvateli pouze německé národnosti.

    Po rozhlasové výzvě k dekretu prezidenta republiky o konfiskaci nepřátelského majetku a doosídlování pohraničí českým obyvatelstvem, hlásili se jako první již 15.června  1945 Karel Peška a Kupský. Další den to byla rodina bratří Rožnovských, Fr. Kaidl z Jevišovic aj. Tvrdý z Bojanovic. Největší část dosídlenců v obci byla z okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Uherský Brod.

   Při předávání živností a zemědělských usedlostí Čechům, poklesla Němcům samozřejmě pracovní aktivita a v nočních hodinách přenášeli přes hranice ke známým hlavně potraviny, které měli porůznu zakopané. Z  toho důvodu byly také z prvních novousedlíků ustanoveny noční hlídky. V první polovině července 1945 začaly žňové práce na kterých ještě vypomáhalo německé obyvatelstvo. 28.  července se přehnaly přes Krhovice ke všemu ještě kroupy a nesklizenou úrodu ze 60 % zničily.